Banner

Jihomoravský

Novinky - Jihomoravský

 

Stěžejní dílo operní literatury se vrací po 85 letech na prkna brněnského Národního divadla. V roli Elektry vystoupí hvězda metropolitní opery Janice Baird, která patří k předním dramatickým sopranistkám na světě. Operu je možné zhlédnout pouze v jejích čtyřech uvedeních a také v premiéře 18. května v Janáčkově divadle.

 

Elektřin příběh se dočkal literárního zpracování již ve starověku. V 5. stol. př. n. l. se objevily hned tři hry. První je Aischylova tragédie Oresteia, kde je Elektra pouze věrnou pomocnicí Oresta. V díle Euripida a Sofokla je hlavní hrdinkou sama Elektra - u Euripida nešťastná, vnitřně rozervaná dívka, která doufá v lepší život, u Sofokla hrdá a nepoddajná nositelka touhy po odplatě. První operní podoby se Elektra dočkala roku 1787, kdy byla uvedena ve Stockholmu opera Electra německého skladatele Johanna Christiana Friedricha Hæffnere.

Roku 1906 se ale setkává Richard Strauss a Hugo von Hofmannsthal nad tímto mýtickým příběhem odehrávajícím se po skončení trojské války. Strauss nechtěl Hoffmansthalovu hru adaptovat na operní libreto, šlo mu pouze o zkrácení textu, do čehož se pustil s básníkovou pomocí sám. Práce na novém díle pokračovala pomalu, ale v září 1908 mohl konečně Strauss ohlásit Ernestu von Schuchovi: „Elektra je hotova a konec je šťavnatý!“ Nová opera byla nabídnuta k provedení drážďanské opeře a okamžitě přijata. Premiéra se konala 25. ledna 1909 v Královské opeře. Ihned po drážďanské premiéře následovalo uvedení Elektry v Berlíně (únor 1909), Vídni (březen 1909) a Miláně (duben 1909). V následujícím roce byla Elektra představena také v New Yorku. K brněnskému provedení poprvé došlo v říjnu 1927 pod taktovkou Františka Neumanna a v režii Oty Zítka. Strauss svou operu poprvé dirigoval v únoru 1910 při premiéře v Haagu. Krátce po haagské premiéře se Elektra stala první Straussovou operou inscenovanou v Londýně.

 

Premiéra opery se uskuteční 18. května v Janáčkově divadle Brno

 

Libreto: Hugo von Hofmannsthal Autor: Richard Strauss Dirigent: Caspar Richter Režie: Rocc Scéna: Rocc Kostýmy: Rocc, Miroslav Sabo Sbormistr: Pavel Koňárek Dramaturg: Patricie Částková Asistent dirigenta: Ondrej Olos Asistent režie: Barbora Hamalová

Novinky - Jihomoravský

 

Jedno z nejslavnějších psychologických děl, jaké kdy bylo v dějinách literatury napsáno a jehož autorem je nejpřednější realista světové tvorby Lev Nikolajevič Tolstoj, uvede v premiéře divadlo Reduta v Brně. Dne 27. 4. 2012 se začnou rozkrývat osudy ženy, která je plná touhy, vášně, síly, oslňuje svou krásou a inteligencí, přesto však duševně strádá a hledá svou osudovou lásku - Anna Karenina. Příběh inspirován skutečnou událostí, kdy Tolstoj spatřil spořádaně vyhlížející mladou dámu, kterak se vrhá pod kola nákladního vlaku, a tak vytvořil drama o skandálním poklesku vdané ženy, rozhodující se mezi urozeným životem v milostném strádání a přirozeným právem na štěstí.

Klasický realista, romanopisec, dramatik, publicista a na sklonku života především humanistický myslitel Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil do šlechtické rodiny roku 1828 v Jasné Poljaně. Během své vojenské služby napsal své první dílo Dětství, které se setkalo s velkým úspěchem, pod svým pravým jménem se však odvážil publikovat až u třetího vydání svých válečných povídek z Krymu. Jeho nejvýznamnější dílo Vojna a mír se stalo milníkem v Tolstého osobním vývoji, avšak román ve společnosti neuspěl. Následkem těchto kritik upadl do těžkých depresí s myšlenkami na sebevraždu. Na chvíli se se svou literární činností odmlčel, ale už v roce 1873 napsal osmidílný román Anna Karenina. Po jejím dopsání propadl Tolstoj opět do duševní krize a dále se už věnoval jen dílům s moralizující a náboženskou tendencí. Duševního klidu dosáhl zřejmě až 28. října 1910 na ruské železniční stanici, kde skonal na zápal plic.

V ústřední klíčové milostné trojici se objeví v roli Anny Kareniny Tereza Vilišová; mladého důstojníka a lva salonů Vronského, do kterého se Anna zamiluje, ztvární Jiří Vyorálek; jejího manžela, vysoce postaveného úředníka pak hraje Martina Sláma. V dalších rolích smyslného příběhu, a za hudebního doprovodu Ondřeje Merty, se objeví Petr Bláha, Gabriela Mikulková, Jakub Gottwald či Julie Goetzová.

Překlad: Petr Štědroň; dramaturgie: Dora Viceníková.; scéna: Henrich Boráros; kostýmy: Linda Jiříková-Boráros; hudba: Stanislav Abrahám; režie: Daniel Špinar.

 

Premiéra se uskuteční dne 27. 4. 2012 v 19 hodin v brněnském divadle Reduta.

Foto: www.ndb.cz

 

Novinky - Jihomoravský

 

Národní divadlo Brno uvedlo další interpretaci Molièra - po Škole žen a Lakomci přichází na řadu komedie-balet Měšťák šlechticem ve zpracování režiséra Gustava Skály. Premiéru měla hra 20. dubna v Mahenově divadle.

Komedie byla napsána na objednávku Ludvíka XIV. a zobrazuje dobu, kdy se zchudlá francouzská šlechta musela snížit k půjčkám od bohatých měšťáků. Hlavní postava pana Jourdaina byla údajně v době uvedení hry spojována s reálnou postavou Jeana Baptisty Colberta- státníka původně kupeckého původu, který byl se svými reformními kroky ve státní správě trnem v oku šlechty. Na zvláštní přání krále bylo do hry zapracováno i téma Turků jako drobná pomsta za přezíravé chování turecké delegace, kterou Ludvík XIV. hostil. Požadavkem bylo, aby byli jako národ představeni ve špatném světle.

Král si také vyžádal konkrétní podobu hry komedie-balet a složením hudby byl pověřen Jean Baptista Lully, Ludvíkův dvorní skladatel, který je považován za tvůrce francouzské národní opery. Spojení talentů Molièra a Lully dalo vzniknout několika dalším hrám.

Pro režiséra Gustava Skálu je Měšťák šlechticem první hrou, kterou nastudoval pro Národní divadlo Brno, dříve působil jako choreograf a režisér v Městském divadle Brno, dále například v Pardubicích i v Moravském divadle v Olomouci. Zpracování Měšťáka si původně představoval jako velkolepý projekt s autentickou hudbou Jeana Baptisty Lully, ale vzhledem k rozpočtu musel svou adaptaci pojmout jinak. Použil hudbu z oper Jeana Phillipea Rameaua a úryvky z děl italského skladatele Luigiho Boccheriniho.

Poprvé s Mahenovou činností NDB spolupracuje i scénografka Eva Brodská, která dříve působila například v Národním divadle v Praze, Městském divadle Brno a mnoha menších divadlech. Kostýmy vytvořil Roman Šolc známý svými kostýmy s řadou historicky věrných detailů a propracovaným zdobením.

V hlavní roli pana Jourdaina se představil Ján Jackuliak, jako jeho žena Zuzana Ščerbová, dále pak Lucie Schneiderová, Vratislav Běčák, Patr Haberstadt, Dana Pešková, Jana Štvrtecká a další.

Premiéra proběhne 20. dubna v 19 hodin v Mahlerově divadle v Brně. Reprízy se konají 21. dubna, 23. dubna, 30. dubna, 3. května, 4. května a 22. května.

Překlad: Svatopluk Kadlec, úprava: Gustav Skála, režie a choreografie: Gustav Skála, scéna: Eva Brodská, kostýmy: Roman Šolc, dramaturgie: Jaroslav Someš.

Foto: Jana Hallová

Novinky - Jihomoravský

Městské divadlo v Brně uvede v pátek 28. dubna od 19:30 premiéru komedie dell´arte Tři v tom. Tato hra byla napsána v roce 1978 uznávaným divadelním teoretikem, kritikem a historikem Jaroslavem Vostrým, který měl ovšem z politických důvodů zákaz činnosti. Proto se hra objevila na jevišti až o tři roky později. Pro brněnskou činohru se režie ujal Antonín Procházka a hudbu složil Ondřej Brzobohatý.

Italská komedie dell’arte patří mezi oblíbené žánry divadla již od 16. století. Jde o žánr založený na improvizaci, nadsázce a různých ztřeštěnostech, plný vtipů a gagů, které mezi sebou rozehrávají ustálené postavy - lakotní starci, vdavekchtivé vdovy, pobláznění sluhové, zamilovaní mladíci, naivní dívenky či zmatení učenci. O necelé čtyři století později se vrátila zpět v podobě inscenace Tři v tom, kterou režíroval Jiří Menzl. Na jevišti činoherního klubu vydržela téměř devět let a v roce 1981 ji režisér převedl i do filmové podoby.

Dva prostomyslní otcové, tři vytrvalí nápadníci, dva chytří sluhové a tři dívky v naději - to je slibná galerie postav pro dobrou komediální zápletku. Otec těhotných dívek nechce pro své dcery jen tak někoho, ale někoho významného a bohatého. Kdyby věděl, že se brzy stane dědečkem, vyhodil by je i se služebnou z domu. Dcery ho raděj proto nechávají žít v domnění, že všechny tři onemocněly. Od té chvíle se snaží o uzdravení dívek, aby se mohly provdat. Do toho se mu ale míchají ti, kdo mají celou situaci na svědomí - nastávající otcové.

Kostýmy navrhla Lucie Loosová a v hlavních rolích uvidíte Zdeňka Junáka, Hanu Holišovou, Hanu Kovaříkovou, Terezu Martínkovou, Petra Štěpánka, Jiřího Macha, Michala Isteníka, Jakuba Przebindu, Jakuba Uličníka, Zdeňka Bureše a Milana Němce.

Režie: Antonín Procházka, asistent režie: Milan Němec, dramaturg: Krála Latzková, scéna: Martin Černý, kostýmy: Lucie Loosová.

Premiéra v pátek 28. dubna 2012 od 19:30 v Městském divadle Brno

Foto: Městské divadlo Brno

Novinky - Jihomoravský

Pravé peklo zažijí pekelníci až s Káčou.

Čerta a Káču přivádí na prkna Malé scény Mahenova divadla Martin Dohnal coby dramaturg a Pavol Juráš coby režisér. Oba dva se společně podíleli na dramatizaci pohádkové předlohy Boženy Němcové. Dříve spolupracovali na úspěšných inscenacích vycházejících z klasických předloh (Šípková Růženka či Popelka), za které byli i oceněni, a to Cenou Diva 2011.

Diváci, především z dětských řad, se mohou těšit na pohádku plnou legrace a kouzel. Hubatou vdavekchtivou ranařku Káču odnese domnělý ženich-čert do pekla. Naštěstí se objeví ovčák Jirka, Káča se „polepší“ a pomůže i namyšlené kněžně Sidónii.

Inscenace je založena na smazání hranic mezi jevištěm a hledištěm. Slibuje dynamičnost, plnou střídajících se situací a proměn korigovaných Káčou. Děti se ocitnou na tancovačce v hospodě v Mokré Lhotě, na zámku u kněžny i přímo v pekelném království obklopeni čerty. Malí diváci budou vtaženi do děje zpěvem i tancem.

Premiéra se koná v sobotu 28. dubna v 15 hodin v Mahenově divadle.

Režie, hudba, výprava: Pavol Juráš, dramaturgie: Martin Dohnal.

Foto: archiv NDB

Přidejte se

Poslední komentáře

  • Zázrak Don Juan
    Dobrý deň, pani Lexová. Chcela by som poukázať, že...
    23.04.12 11:41
  • Zázrak Don Juan
    To, že navštevujete nejvíce právě MDO samozřejmě c...
    21.04.12 14:18
  • Zázrak Don Juan
    Dobrý den paní Lexová, bohužel máte v lecčem pravd...
    20.04.12 19:56
  • Zázrak Don Juan
    To, jaký je stav ve Zlíně nebo Opavě nikdo nepopír...
    20.04.12 15:26
  • Zázrak Don Juan
    Přesvědčuje mě o tom ona programová zaujatost a ne...
    20.04.12 13:32